Plastika rtů - lipofilling

Ačkoliv se velikost rtu liší etnicky natolik, že nelze stanovit normu, přiměřená šířka a plnost rtu je žádoucí pro esteticky vyrovnanou tvář. Proto jsou přiměřené proporce rtů stejně významné jako kterékoliv jiné části obličeje. Zájem o plastiku rtů mají převážně ženy, jen zřídka přijde muž na tento typ výkonu.

Zvětšování rtů - augmentace

Existuje celá skupina metod plastika rtů, které nutno uvést jako žebříček operací od nejjednodušší
k nejsložitější. Je-li pacientka nespokojena pouze s výší retní červeně a objem rtů jí vyhovuje, pak je optimální a nejméně invazivní technikou tetováž retní červeně. Není tím myšlen tzv. permanentní make-up, čili zdůraznění okrajů retní červeně tmavší barvou, neboť tento výkon podléhá módě, ale tetováž stejnou barvou, jako je retní červeň. Nutno podotknout, že je nezbytné vybrat k plastice rtů zkušené a odborné pracoviště zabývající se plastikou rtů. Je-li nespokojenost i s objemem rtů, pak nejjednodušší je aplikace materiálu do rtů. Tím je myšlen materiál cizí, nebo vlastní. Při plastika rtů je nejjednodušší a nejméně riskantní na prvním místě aplikace kolagenu, nebo synteticky vyrobených látek podobných základnímu stavebnímu materiálu podkoží, a to je hyaluronová kyselina. Kolagen je preparát vyrobený z hovězí kůže, která je biochemicky a imunologicky nejvíce podobná lidské. Dnes již existuje i metoda výroby vlastního kolagenu. Vstříknutý kolagen vyplní pak nedostatky pacientkou uvedené. Nevýhoda tohoto preparátu je v jeho vstřebatelnosti, která velmi závisí na metabolismu pacienta. Výrobci kolagenních preparátů uvádějí půl až roční trvanlivost, ale u lidí s rychlejším metabolismem může být i tato doba kratší. Dalším typem preparátu používaným při plastice rtů, který se vstřikuje, je kolagen obsahující nevstřebatelná mikroskopická granula. Látky takového typu jsou sice nevstřebatelné, ale malé procento populace reaguje na tento preparát opouzdřováním jednotlivých granul a vytvářením hmatných drobných uzlíků. Jakákoliv aplikace biologického cizorodého materiálu použitá při plastice rtů je provázena předchozím testem, tedy aplikací malého množství kolagenu, většinou do předloktí, a měsíční kontrolou reakce organismu na tento preparát. Hyaluronová kyselina je makromolekulární preparát polysynteticky vyrobený (ze speciálních bakterii, nebo z kuřecích preparátů). Velikost molekuly je různá a tak aplikace pod kůži je u každé velikosti makromolekuly různá. Jedna z velmi oblíbených metod plastiky rtů je transplantace tuku jeho vstříknutím pod retní červeň. V místech, kde je dostatečné množství tuku (podbřišek, hýžďové krajiny a krajiny boků), se tuk sterilně odsaje, propláchne a po odstředění tukových buněk se tyto vstříknou do místa určení. Tukové buňky se však nemusí vždy vhojit stejnoměrně a někdy se musí plastika rtů opakovat, či korigovat. Jinou metodou plastiky rtů je operační vložení syntetického materiálu do obvodu rtů. Jeden z nejznámějších materiálů tohoto typu je Goretex. Jedná se o netkanou textilii se specifickou mikroskopickou stavbou. Největší výhodou tohoto materiálu je, že jím lidská tkáň prorůstá bez významné reakce organismu na cizí materiál, někdy se však materiál opouzdří a uvolní, je pohyblivý a netypicky tvaruje ret. Po vstupu do Unie se legalizoval i injektibilní silikon. Není to silikon tekutý, čili liquidní. Jedná se o roztok obsahující mikročástky pevného silikonu. Nevýhodou tohoto materiálu je, že dobře prostupuje tkáněmi a v případě řešení asymetriií po takovémto výkonu nelze dost dobře odstranit všechna tato cizí tělíska. Podobným postupem lze pod sliznici či kůže rtů vložit vlastní tkáň, a to povázku svalovou, nebo podkoží (povázka svalová se odebírá ze spánkové oblasti nebo z břicha či stehenní krajiny). Nevýhodou této metody je další jizva v místě odběru. Výhodou je, že se jedná o vlastní tkáň. Stejně tak lze použít vysušením speciálně upravenou kůži lidských dárců (tzv. Alloderm). Další metodou plastiky rtů je prosté vytětí bílé kůže nad hranicí červeně, kdy se ret zvětší vlastně vytažením červeně z úst ven a stažením vzniklého defektu stehem. Nevýhoda této metody je, že není vhodná pro krátké rty a že je jizva často patrná a vytváří tak neohraničený okraj mezi bílou kůží a retní červení. Pro nepřesvědčivou estetickou efektivitu výše uvedených variant plastiky rtů se začala užívat tzv. Lassusova technika zvětšení rtů posunem sliznice červeně z dutiny ústní, která byla původně určená k plastice rtů vrozených deformit.

Ovlivnit tvar celého horního rtu lze i určitou metodou při zmenšení výrazně vystupujícího, čili vytáhlého nosu. Velký nos vlastně vytahuje kůži celého rtu až k nosu a v profilu se celý masiv včetně bílé kůže hor. rtu zkrátí. Ptačí profil může potencovat i malá nebo ustupující brada. Operace tohoto typu jsou spíše problematikou operací nosů a instrukce najdete v brožuře o těchto operacích.

Hodnocení pacienta před plastikou rtů
 

Každý pacient musí podstoupit interní a laboratorní předoperační výšetření, nejlépe osobním praktickým, tzv. domácím lékařem, který zná dobře anamnézu pacienta. Pokud pacient nechce, aby blízké okolí vědělo o jeho operaci, je nejlepší ten internista, kterého doporučí operatér, neboť je důležitá i důvěra operatérova v poctivé interní vyšetření. Na většině pracovišť také pacient vyplní a odevzdá psychologický dotazník, který hodnotí psycholog. Smyslem je objektivní posouzení psychického stavu pacienta, protože i ten má významný vliv na průběh a výsledek operace.

Chirurgické hodnocení pacienta před plastikou rtů

1. věk

   Na tento typ výkonu přicházejí zpravidla ženy ve věku, kdy se nejvíce chtějí líbit. Dolní hranice je limitována právním věkem dospělosti. Až v této době rozhoduje pacientka o sobě sama. Horní hranice je limitována celkovým stavem, kvalitou kůže a sliznice rtů. Obvykle nebývají pacientky starší 45 - 50 let.

2. psychické hodnocení a motivace

   Jsou situace, kdy si žena tvar či velikost rtu natolik uvědomuje jako handicap, že odmítá společnost, neustále se sleduje a nemá pocit plnosti života, a to ani v případě, že se velikost rtu moc neodchyluje od normálu. Operace může mnoho napravit, přesto se však musí pečlivě zvážit všechna pro a proti i s možnými negativními důsledky.

Zdraví a kvalita sliznice je nejdůležitější objekt vyšetření chirurga.

Před plastikou rtů - pokyny

• Po konečném vyšetření plastickým chirurgem a jeho rozhodnutí pro operaci se pacient podrobí předoperačnímu internímu vyšetření. Pokud je vše v pořádku, dostane smluvní termín operace. Splacení zálohy je potvrzením motivace pacienta a kryje náklady na přípravu operace v případě, že pacient nechá termín propadnout. Každé pracoviště řeší tuto situaci smluvním způsobem.
• Pacient musí počítat s tím, že bude potřebovat na zákrok dovolenou.
• Nejméně měsíc před zamýšlenou operací není dovoleno užívat následující léky: Acylcoffin, Anopyrin, Acylpyrin, Alnagon, Aspro, Defebrin, Harburettas, Mironal a event. další, obsahující kyselinu acetylosalicylovou, která snižuje srážlivost krve! Dále nejsou vhodná tzv. vasodilatancia, léky na roztažení cév.
• Pacient by neměl trpět žádnou virovou nebo jinou chorobou, nebo být v rekonvalescenci.
• Před nástupem na operaci si doma uvaří alespoň 1l vody, nebo heřmánkového čaje a nadále uchovává v lednici. Lze si též pořídit fyziologický roztok, borovou, nebo ústní toaletní vodu. Večer a ráno před výkonem si po toaletě zubů vypláchne ústa ústní vodou.
• Pacient přijde v dohodnutý termín k přijetí po provedení celkové hygieny, dokonalém vyčištění a výplachu úst ústní vodou, s umytými vlasy, žena bez nalíčení, nalačno. Od půlnoci nejíst, nepít, nekouřit.
• Vzít si oděv, který se nepřetahuje přes hlavu.
• Veškeré šperky včetně náušnic nechte doma!
• V operační den před výkonem v případě celkové narkózy prověří ještě zdravotní stav operanta anesteziolog.
• Při propuštění do domácího ošetření je v zájmu pacienta mít zajištěný doprovod. Pracoviště nemůže ručit za komplikace, které mohou při nedbalém transportu nastat.
• U pacientů žijících ve větší vzdálenosti od pracoviště je optimální a v jejich vlastním zájmu, aby měli během prvních 5-7 dnů po operaci zajištěn pobyt v blízkosti pracoviště.
• Cesta by neměla trvat déle než půl hodiny, to proto, aby se mohl pacient kdykoliv dostavit ke kontrole při eventuálních komplikacích nebo jakýchkoliv subjektivních obtížích. Lékař stanoví před odchodem režim kontrol.

Lipofilling - augmentace rtů
 

 Hovoříme- li o lipofillingu, tedy zvětšením rtů vlastním tukem, pak nejdříve operatér většinou v lokální anestesii odsaje liposukční technikou takové množství tuku z vhodné části těla, že je cca dvojnásobné, než plánované množství. Pak se tuk propláchne sterilně ve fysiologickém roztoku. Tím se část materiálu sníží. Většinou z koutků ústních se silnější injekcí ve svodné anestesii vstříkne zhruba dvojnásobné množství tuku, než byla představa. Při aplikaci ret většinou otéká a nějaký čas po výkonu jsou rty výrazné. Dolní může až přepadávat tak, že jej sval neudrží a ústa se spontánně otevírají. Místo po odsátí tuku na těle se má komprimovat nejlepe kompresivní bandáží.

Po plastice rtů
 

Chlazení rtů se provádí v klidu v domácím ošetřování v poloze polosedě, pololeže po dobu l-2 týdnů. Chlazení je zvlášť důležité u lipofilingu rtů, tedu o zvětšovací operaci vlastním tukem. 1.-4. den po operaci je strava tekutá, do konce druhého týdne po operaci kašovitá. Příjem tekutin je doporučován brčkem, lépe tenkou hadičkou z měkčího materiálu nejdříve 4 hod. po operaci, ale zato hojně. Nejlepší jsou hojivé čaje, např. heřmánkový. Tyto nápoje se podávají chlazené. Je vhodné opatrné propláchnutí operovaného prostoru. Nedoporučujeme šumivé tekutiny. Počáteční otoky, ztuhlost a necitlivost jsou značné nejvíce v prvním týdnu. Pacient se cítí nepohodlně, protože nemůže dobře mluvit ani snadno udržet tekutinu v ústech. čištění zubů kartáčkem se doporučuje opatrně po prvém týdnu po operaci, a to pouze vertikálními pohyby. Bylo zjištěno, že patrně vzhledem ke gravitaci přetrvává více otok horního rtu. Trvá nejméně měsíc, než se pacient cítí přirozeněji. Po 4-6 týdnech se doporučuje napínání a ohýbání rtů, masáže zprvu jazykem, později i tlakové pomocí prstů, aby začaly měknout tuhé jizvy. Počáteční otoky mohou způsobit až nežádoucí plnost rtů, která se však může upravit až během 3-6 měsíců. Vzhledem k průměrnému zrání jizvy i přes jeden rok jsou vhodné kontroly až do jednoho roku. Citlivost rtů se vrací do normálu mezi 6.-9. měsícem. Lékařská péče končí zhruba v této době včetně srovnávací fotografie, která se provádí nejdříve třetí měsíc po operaci.

Možné komplikace při plastice rtů
 

Všechny operace přinášejí dva typy rizik. Jednak jsou to komplikace, které mohou nastat po jakémkoliv chirurgickém zákroku, a pak komplikace specifické. Z časných komplikací je to otok, infekce, bolesti, krvácení, kterým lze předejít poctivým plněním výše uvedené péče v pooperačním průběhu. Pozdní komplikace jsou většinou tvarové odchylky, které lze odstranit, nebo výrazně omezit malými korekčními výkony, nebo vstříknutím cizorodého materiálu. U komplikací tohoto typu je nutno si uvědomit, že ani při maximální snaze operatéra nelze někdy vytvořit absolutní symetrii. Další pozdní komplikací mohou být poruchy citlivosti od snad i příjemného trvalého mravenčení až po výpadky citlivosti rtu na určitém malém místě, které však není tak podstatné, může vymizet po delší době, nebo si pacient zvykne. Zdá se, že se mohou udělat i vrásky kolem operovaného rtu, ale z dokumentovaných zkušeností to zatím žádnému pacientovi nevadilo. Pacient si při plnění instrukcí musí uvědomit, že vše, co dělá, dělá pouze pro sebe, že přistupuje k tomuto výkonu z vlastní vůle (aby byl pro něho efekt výkonu co nejuspokojivější) a že v případě, že tyto instrukce nedodrží, uškodí nejen sobě, ale i operatérovi, neboť ten se vždy snaží, aby každý jeho výkon byl vizitkou dobře odvedené práce.

Závěrem chceme připomenout, že k operaci je potřeba přistupovat po pečlivé úvaze. V zájmu pacienta a v zájmu našem je pozitivní výsledek a oboustranná spokojenost při minimalizaci rizika. Pacient proto musí chirurgovi věřit a řídit se jeho pokyny. Pacient si musí uvědomit, že operací nelze zcela změnit tvar dané části těla. Jsou-li názory operatéra a pacienta rozdílné, je nutné přistoupit k určitému kompromisu, většinou ze strany pacienta. Chirurg se vždy snaží pacientovi maximálně vyhovět. Pokud jsou nároky pacienta nereálné a nerozumné, jestliže není možné je z medicínského hlediska splnit, může chirurg operaci odmítnout. Má na to z odborného, morálního i etického hlediska právo.

Tyto informace jsou pouze všeobecným přiblížením operace zájemci o výkon. Nelze je brát v úvahu doslova, protože každý operatér je zvyklý na určitý postup, volba metody je dána jeho plasticko-chirurgickou školou, osobními zkušenostmi a znalostmi, které by měl pacient respektovat. Po pročtení těchto instrukcí a po vyšetření vám váš plastický chirurg podá konkrétní informace specifické pro vás.

Mám zájem o bližší informace

Jméno a příjmení
Telefon
Email
Váš dotaz
Opište text z obrázku